Za pár panáků (Š. Kojan/Š. Kojan)

Půjdem na pár piv,
s čepicí a s velkou bambulí.
Jinak nám to vůbec nesluší.
A teď se světe div.
Bude plakat jak nad cibulí,
až mu zejtra strejda nabuší.
Víš bejby, bejby,
když tatík dluhy má.
Víš bejby, bejby
a to se nedělá.
Až ho ponesou
s hlavou zašitou a v bezvědomý,
to se ale nám všem uleví.
A až se probudí
a votevře svý oči prolhaný,
až potom se nám všem odmění.
Víš bejby, bejby,
když tatík dluhy má.
Víš bejby, bejby
a to se nedělá.
Hou, hou, jé.
A za pár panáků,
za pár šestáků
vezme na něj hůl
a podpálí mu automatů.
A za pár vopiček
tenhle náš strýček
udělá jen bum, bum, bác.
A zase na pár piv,
s čepicí a s velkou bambulí.
Jinak nám to vůbec nesluší.
A teď se světe div.
Bude plakat jak nad cibulí,
až mu zejtra strejda nabuší.
Víš bejby, bejby,
když tatík dluhy má.
Víš bejby, bejby
a to se nedělá.
Víš bejby, bejby,
když tatík dluhy má.
Víš bejby, bejby
a to se nedělá.
Hou, hou, jé.
A za pár panáků,
za pár šestáků
vezme na něj hůl
a podpálí mu automatů.
A za pár vopiček
tenhle náš strýček
udělá jen bum, bum, bác.
A za pár panáků,
za pár šestáků
vezme na něj hůl
a podpálí mu automatů.
A za pár vopiček
tenhle náš strýček
udělá jen bum, bum, bác.

Štěstí (Š. Kojan/Š. Kojan)

Odešla jak stín,
opustila mě.
Už dobře vím.
Ztratilo se, rozplynulo.
Ztratilo se kam?
Kdo mi odpoví?
Kam jen?
Kam jen?
A někde ukrytý.
Někde v dálce bloudí
neviditelný.
A někde schoulený.
A nikdo nenajde ho.
Kdo mi odpoví?
Kam jen?
Kam jen?
Štěstí je znavený.
Se mnou ho nebaví
dál žít.
Ke komu odešlo?
Snad si jiný zaslouží
s ním být.
Já ne.
Já ne.
Tak já ho odkoupím.
Dám za něj
všechny věci svý.
Od všeho odstoupím.
No jen mi dejte nazpět
to štěstí mý.
Kam jen?
Kam jen?
Štěstí je znavený
Se mnou ho nebaví
dál žít.
Ke komu odešlo?
Snad si jiný zaslouží
s ním být.
Štěstí je znavený
Se mnou ho nebaví
dál žít.
Ke komu odešlo?
Snad si jiný zaslouží
s ním být.
Já ne.
Já ne.

Harlequin (Š. Kojan/Š. Kojan)

 

Jsem nějak ospalej,
u linky pomalej.
To bylo vostudy.
Se mnou se člověk nenudí.
A do láhve se dívám,
přitom se usmívám.
Jak se mám zachovat,
když chodíš pořád někam tancovat.
Zlatej harlequin a tučnej playboy
dlouho do tmy zírá.
Má velkej plakát
s krásnou lejdy.
Vo ní se opírá.
Už mě to nebaví.
Asi to oslavím.
Uvidíš v neděli
a možná budu ležet v posteli.
Zlatej harlequin a tučnej playboy
dlouho do tmy zírá.
Má velkej plakát
s krásnou lejdy.
Vo ní se opírá.
Zlatej harlequin a tučnej playboy.
Zlatej harlequin a tučnej playboy.
Zlatej harlequin a tučnej playboy.
Zlatej harlequin a tučnej playboy.

 

Stačilo tak málo (P. Dudík/P. Dudík)

V posledním psaní píšeš:
"Tak buď zdráv." a tak dál.
Že tě to se mnou nebaví, tos říkala.
Já se tomu smál.
Teď vím, že už se nevrátíš.
Ten kus roztál jak sníh
a po něm zbyl jen prázdný kalendář.
Ten kalendář je starej už pár let a možná víc.
Kdyby tak uměl promluvit a vyprávět, měl by, co říct.
Z těch dveří prima rozhled má,
naposled uviděl tvou tvář a kliku,
která hladí ruku tvou, když odcházíš.
Ú, hů, stačilo tak málo.
Ú, hů, tak málo a nic víc.
Ú, hů, stačilo tak málo.
Ú, hů, stačilo jen slůvkem říc, stačilo jen slůvkem říc.