1. Vyhlídky

To není žádná sranda
mít ženu moderní.
Musí se zkoušet štěstí,
třeba na knížce výherní.
Musí se zkoušet všechno,
jen žádné lajdáctví.
Jako člověk jsi nula,
ona chce bohatství.
Nevadí, když loupíš
a lidi okrádáš.
Stačí, když něco koupíš
a pak se nehádáš.
Jen jeden den je bída,
už je nebezpečí.
Po bitvě nervózně lítá,
div se nerozbrečí.
To pěkný vyhlídky jsou,
když lidi jdou.
S moderní ženou být,
lepší je snad jak pod jiným žít.
To pěkný vyhlídky jsou,
když lidi jdou.
S moderní ženou být,
lepší je snad jak pod jiným žít.
Nevadí, když loupíš
a lidi okrádáš.
Stačí, když něco koupíš
a pak se nehádáš.
Jen jeden den je bída,
už je nebezpečí.
Po bitvě nervózně lítá,
div se nerozbrečí.
To pěkný vyhlídky jsou,
když lidi jdou.
S moderní ženou být,
lepší je snad jak pod jiným žít.
To pěkný vyhlídky jsou,
když lidi jdou.
S moderní ženou být,
lepší je snad jak pod jiným žít.
To pěkný vyhlídky jsou,
když lidi jdou.
S moderní ženou být,
lepší je snad jak pod jiným žít.
To pěkný vyhlídky jsou,
když lidi jdou.
S moderní ženou být,
lepší je snad jak pod jiným žít,
jak pod jiným žít jak, pod jiným žít.

2. Hlídej

Hlídej, hlídej,
dobře hlídej
naši lásku,
naši lásku.
Hlídej, hlídej,
hlídej mě častějc,
ať tě nemám jen na obrázku.
Hledím, vzteky kouřím,
v duchu se bouřím,
chci zastavit čas,
čas, čas.
Sedím v chládku,
pro hloupou hádku
neslyším tvůj hlas.
Stýská, mně se stýská
po tobě ve dne, v noci,
to je ti divnej pocit.
Stýská, mně se stýská
a ještě zbejvá tolik dní.
Čekej, čekej,
na mě čekej.
Bude jako dřív.
Čistej, čistej,
budu zas čistej,
až bude smazán hřích.
Stýská, mně se stýská
po tobě ve dne, v noci,
to je ti divnej pocit.
Stýská, mně se stýská
a ještě zbejvá tolik dní.
Stýská, mně se stýská
po tobě ve dne, v noci,
to je ti divnej pocit.
Stýská, mně se stýská
a ještě zbejvá tolik dní.
Stýská, mně se stýská
po tobě ve dne, v noci,
to je ti divnej pocit.
Stýská, mně se stýská
a ještě zbejvá tolik dní.

3. Karavany snů

Zaprášená
fotka z let neurčitých
připomíná
v zažloutlých obličejích,
nastřádaný,
je v nich čas uplynulý,
jako starodávný
šat věkem unošený.
Sedmdesát
tisíc let a jeden den,
noci nepočítám.
V těch šel jsem
s tím snem.
Já smím do těch snů,
kdy zapomínám
na svůj věk.
Já smím do těch snů
kdy každý z nás
byl rek.
Do karavan snů.
Do karavan snů.
Do karavan snů, ú, hů, ú.
Nezáleží
na datu narození.
Zastavit čas
stačí jen ohlédnutí.
A zas do těch snů,
kdy zapomínám
na svůj věk.
A zas do těch snů,
kdy každý z nás
byl rek.
Do karavan snů.
Do karavan snů.
Do karavan snů, ú, hů, ú.
A zas do těch snů,
kdy zapomínám
na svůj věk.
A zas do těch snů,
kdy každý z nás
byl rek.
Do karavan snů.
Do karavan snů.
Do karavan snů, ú, hů, ú.
Do karavan snů.
Do karavan snů.
Do karavan snů, ú, hů, ú.

4. Toulavá noc

 

Automat mě sráží k zemi
a odpověď žádná.
Zkouším tvoje číslo,
telefon si tě žádá.
Já mám,
já mám toulavou noc,
já mám toulavou noc.
Plná kapsa drobnejch
jakse patří tíží,
jen ta jedna kočka
na mě vyhlíží.
Já mám,
já mám toulavou noc,
já mám toulavou noc.
Plnou rýmů, plnou stání,
plnou trapnejch otázek
a do nejbližšího báru
pět zbytečnejch zacházek.
Plnou rýmů, plnou stání,
plnou trapnejch otázek
a do nejbližšího báru
pět zbytečnejch zacházek.
Vítr jen tak šeptá,
teď je tam a teď se páří,
ta myšlenka mě deptá,
vidím jim snad do tváří.
Já mám,
já mám toulavou noc,
já mám toulavou noc.
Plnou rýmů, plnou stání,
plnou trapnejch otázek
a do nejbližšího báru
pět zbytečnejch zacházek.
Plnou rýmů, plnou stání,
plnou trapnejch otázek
a do nejbližšího báru
pět zbytečnejch zacházek.
Plnou rýmů, plnou stání,
plnou trapnejch otázek
a do nejbližšího báru
pět zbytečnejch zacházek.
Plnou rýmů, plnou stání,
plnou trapnejch otázek
a do nejbližšího báru
pět zbytečnejch zacházek.

6. Zkoušet se milovat

 

To jak se můžeš ptát,
jestli tě mám ještě rád,
když tolik problémů
začlo si se mnou hrát?
No jak mi můžeš říc,
když pivo teklo víc,
že ode mne odejdeš
a začneš s jiným žít?
Zkoušet se milovat,
nekoukat na vizáž,
můžeš mi hlavu dát,
třeba pod polštář.
Zkoušet se milovat,
nekoukat na vizáž,
můžeš mi hlavu dát
třeba, kam chceš.
Jak se můžeš ptát,
jestli tě mám ještě rád,
když tolik problémů
začlo si se mnou hrát?
Zkoušet se milovat,
nekoukat na vizáž,
můžeš mi hlavu dát,
třeba pod polštář.
Zkoušet se milovat,
nekoukat na vizáž,
můžeš mi hlavu dát
třeba, kam chceš.
Zkoušet se milovat,
nekoukat na vizáž,
můžeš mi hlavu dát,
třeba pod polštář.
Zkoušet se milovat,
nekoukat na vizáž,
můžeš mi hlavu dát
třeba, kam chceš.

7. Gazel

 

O nespočetné krásy těla,
jenž pro mě moje láska měla.
Když jsem jí hleděl do očí,
pokládal jsem ji za anděla.
V těch jejích sametových úst,
jenž vždy se při polibku chvěla.
O jejích ňadrech řeknu jen,
že byla zářivá a skvělá.
Né, podruhé už nepoznám
tak božsky klenutého čela.
Do jejích tajů vcházel jsem
nábožně, jako do kostela.
Když řekla: "Proboha, už dost!",
tu toho teprv nejvíc chtěla.
Časem jsem na ní zapomněl,
i ona na mě zapomněla.
Né, podruhé už nepoznám
tak božsky klenutého čela.
Do jejích tajů vcházel jsem
nábožně, jako do kostela.
Když řekla: "Proboha, už dost!",
tu toho teprv nejvíc chtěla.
Časem jsem na ní zapomněl,
i ona na mě zapomněla.

9. Tráva

 

Už zase zíváš
a chce se ti spát.
A na mne se díváš,
jako bych ti zkoušel lhát.
Máš náhle plány,
co přikoupíš.
S večerními plány
na mne stejně nastoupíš.
V očích se ti blýská.
Už vojáci jdou.
A vysavač vříská,
když večerní zprávy jdou.
Máš náhle plány,
co přikoupíš.
S večerními plány
na mne stejně nastoupíš.
Já vím, kolik to stálo
a ty mi říkej blázne.
Nebylo to málo,
teď to tady vázne.
Někde tu voní tráva.
Už zase zíváš
a chce se ti spát.
A na mne se díváš,
jako bych ti zkoušel lhát.
Máš náhle plány,
co přikoupíš.
S večerními plány
na mne stejně nastoupíš.
Já vím, kolik to stálo
a ty mi říkej blázne.
Nebylo to málo,
a teď to tady vázne.
Někde tu voní tráva.
Já vím, kolik to stálo
a ty mi říkej blázne.
Nebylo to málo
a teď to tady vázne.
Někde tu voní tráva.

10. Kamion

 

Stál tam sám v sepranejch džínách,
s rukama v kapsách, v očích smích.
V sepranejch džínách, potem zalitá je tvář,
na očích brýle sluneční.
Slunce sálá jako výheň
a tvůj sen je pár kilometrů vzít
a vedro předhonit.
Kokakola už se vůbec nedá pít.
Takhle kousek ledu mít,
nebo auťák zastavit.
Kamión, kamión už se blíží,
kamión, kamión, zvedej dlaň.
Kamión, kamión už se blíží,
kamión, kamión, zvedej dlaň.
Stál tam sám v sepranejch džínách,
obě kapsy děravý,
čtyři struny na svém benžu
už má dávno rezavý.
Slunce sálá jako výheň
a tvůj sen je pár kilometrů vzít
a vedro předhonit.
Kokakola už se vůbec nedá pít.
Takhle kousek ledu mít,
nebo auťák zastavit.
Kamión, kamión už se blíží,
kamión, kamión, zvedej dlaň.
Kamión, kamión už se blíží,
kamión, kamión, zvedej dlaň.
Slunce sálá jako výheň
a tvůj sen je pár kilometrů vzít
a vedro předhonit.
Kokakola už se vůbec nedá pít.
Takhle kousek ledu mít,
nebo auťák zastavit.
Kamión, kamión už se blíží,
kamión, kamión, zvedej dlaň.
Kamión, kamión už se blíží.

11. Víš


Jsi jen jednoduchá
a voníš vesnicí.
Nic tě nerozhází,
jsi dívka tajně spící.
Jen jedny boty máš,
o jiný nestojíš.
Ty se nebojíš,
že se mi nelíbí.
Víš, ty jsi z jinýho světa,
víš, stačí ti jen pouhá věta,
víš, stačí ti místo drahejch dárků.
Víš, to je fakt zajímavý,
víš, že tě to se mnou baví,
víš, snad je to tím, že tě mám rád.
My spolu chodíme,
za ruce se vodíme.
Když nejsem střízlivej,
domů mi cestu ukážeš.
Celou vejplatu,
celou projíme
a potom stačí nám jen,
když se spolu vyspíme.
Víš, ty jsi z jinýho světa,
víš, stačí ti jen pouhá věta,
víš, stačí ti místo drahejch dárků.
Víš, to je fakt zajímavý,
víš, že tě to se mnou baví,
víš, snad je to tím, že tě mám rád.
Třeba jednou přijde den,
kdy se spolu rozejdem.
Třeba nám to nějakej ideál překazí.
Pak jenom vzpomínej,
pak jenom vzpomínej,
pak jenom vzpomínej
a nikomu nepovídej.
Víš, ty jsi z jinýho světa,
víš, stačí ti jen pouhá věta,
víš, stačí ti místo drahejch dárků.
Víš, to je fakt zajímavý,
víš, že tě to se mnou baví,
víš, snad je to tím, že tě mám rád.
Víš, ty jsi z jinýho světa,
víš, stačí ti jen pouhá věta,
víš, stačí ti místo drahejch dárků.
Víš, to je fakt zajímavý,
víš, že tě to se mnou baví,
víš, snad je to tím, že rád tě mám.